#1 PB152 - Virtualizace paměti

Hint

Answer

Adresa v konkrétním virtuálním prostore

Adresní prostor, do kterého lze na žádost programu přidat

Změna registru aktivuje novou:

Nejjednodušší způsob, jak vytvořit nový proces

Virtuální adresa je pomyslně rozdělena na několik:

Rozsah fyzických adres

Pro každý vyšší segment existuje jedna:

Hardware, ktorý realizuje překlad adres

Instrukce, která hodnotu uloží do paměti

Překlad adres je řízen

Základní jednotka překladu, rozsah virtuálních adres

Přímo pojmenovávají fyzické paměťové buňky hardwarových zařízení, zejména paměti RAM

Stránky se navzájem nemohou:

Virtuální adresy seskupujeme do:

S přepnutím procesu je spojeno také přepnutí:

Největší a nejdůležitější blok (případně několik bloků) fyzických adres zpravidla patří:

Proces kdy OS odstěhuje stránku na jiné úložište

Běžící program

Množina platných adres

Režim, v kterém jsou externí stránky uloženy v jinak běžném souboru

Procesy označeny tymhle príznakem se nemohou skrze virtuální adresy vzájemně ovlivňovat

Iluze, anebo trik, kterým se efektivne realizuje duplikace procesu

Adresy, na kterých jsou uloženy instrukce, ze kterých

Používá se k realizaci podprogramů (volání funkcí)

Instrukce, která načte hodnotu z paměti a uloží ji do registru

Tabulka, která nemusí explicitně mapovat všechny virtuální adresy – nepřítomnost některé stránky v tabulce znamená, že příslušná virtuální adresa není platná

Má právě jednu fyzickou adresu a nějaké virtuální adresy

Efektivní načítání spustitelného souboru dle potřeby

Viditelný pro programy, od fyzického adresního prostoru důsledně oddělen

Aby o konkrétní podobě překladu mohl rozhodovat operační systém (jádro), musí být jednotka správy paměti:

Poslední segment virtuálné adresy se přímo přepíše do:

Stránkové tabulky jsou uloženy v: